Pivní zajímavosti

Kdy a jak vzniklo "chození na pivo"

MF Dnes - české fenomény

Prvním spolehlivým dokladem o krčmách je zřejmě údaj prof. J.G.Carpzova,filozofa z Lipska.Autor uvádí ,že již v 9 stol.

Byly na silnici vedoucí z Žitavy do Čech pro putující kupce a vozky četné krčmy,které měly ráz hostinců zájezdních.V 11 stol. Krčmářská živnost dosáhla plného rozkvětu.Tak vznikaly další hospůdky,kam již začala chodit měšťanská šlechta,později i obyčejní lidé.Pan B.Hrabal napsal že :,, Hostinec je místo jako obrana proti stereotypu …".Tím je snad řečeno vše,proč na pivo chodí tolik Čechů. Ve spotřebě piva jsme vždy nebyli na prvním místě,pohybovali jsme se kolem 3 - 4 místa.Až po rozdělení republiky jsme se vyhoupli na první místo s neuvěřitelnou spotřebou piva na hlavu včetně kojenců a to 163 litrů.Je vidět,že Slováci nám průměr kazili.

Na druhém místě jsou Němci se spotřebou kolem 130 litrů.Spotřeba piva se začala pečlivěji sladovat až po roku 1945,kdy např.v Čechách a na Moravě bylo celkem 252 pivovarů s celkovým výstavem 4 877 000 hl piva což bylo v té době spotřeba 45,3 litru na osobu.V roce 1970 bylo 104 pivovarů s výstavem 16 267 000 hl a průměrnou spotřebou 152,7 litrů.V roce 1995 již jen 89 pivovarů,které vyprodukovaly 17 855 000 hl piva se spotřebou již 159,1l na osobu.V roce 2002 se vyexpedovalo z 55 pivovarů 18 177 000 hl piva se spotřebou 160 litrů na hlavu.Dříve se pivo pilo o nižší stupňovitosti např.v roce 1946 se uvařilo 97 % piva 5 - 7% a jen 0,1% piva 12%.

Obrat nastává v roce 1960,kdy už bylo 59% 10% piva a 15 % 12% piva v roce 1990 již 60% 11-12% piva a 36% 10% piva,zbytek speciály.Jak národ chudne tak se to odráží i v sortimentu vyráběných piv.V roce 2002 se vyrobilo 64% 10% piva a 34% ležáků a 2% ostatních piv.

Výroba piva a vše co k pivu patří

Pivovarství na území České republiky má dlouholetou tradici. První známky o výrobě piva jsou z roku 1088 a nacházejí se v nadační listině kostela na Vyšehradě. Výsadu vařit piva měla nejprve pouze královská města a kláštery.

V nejstarších dobách českého pivovarnictví vařili a šenkovali pivo měšťané v právovárečných domech. Výroba piva byla tehdy doménou žen. Právovárečné domy měly vlastní pivovary. Vlastníci takových domů se později spojovali a vařili ve společném pivovaru.Podle množství sladu se vařila piva lehká,prostřední,silná ale také dvojnásob silná.Nejsilnější pivo bylo hořké zvané březňák. Vařilo se pouze v březnu a muselo vydržet celé léto.V roce 1835 bylo v Čechách v činnosti 1087 pivovarů s celkovým množstvím navařeného piva 1966 hl piva,v r.1900 649 a v roce 1940 341 pivovarů. Po roce 1945 252 a v roce 1960 129 pivovarů s celkovým výstavem 11 418 000 hl piva. Nejvyšší výroba byla v roce 1992, kdy se z 70 pivovarů vyexpedovalo rekordních 19 464 000 hl chmelového moku. V loňském roce se v 51 pivovarech vyrobilo 17,88 mil.hl piva.

Piva z hlediska typu se dají dělit na dvě základní skupiny

1.skupina :

piva světová - tato piva mají téměř velmi podobnou chuť, vysoký odbyt a stejně jako u jiných populárních výrobků nejsou ničím pozoruhodná.Taková to piva většinou obsahují 3-4,5% alkoholu v objemu a mají vyšší hořkost.Jsou vyráběna jednofázovým kvašení to znamená,že hlavní kvašení i dokvašení probíhá v jednom CKT(cylindrokónickém tanku).Vyrábějí se v pivovarech s roční kapacitou nad 500 000 hl.

2 skupina :

piva českého typu - tato piva mají výraznou regionální chuť,plnost,příjemnou hořkost a říz. Jsou vyráběna klasickou českou technologií ,s vyšším obsahem alkoholu v rozmezí 3,2 - 5,5 % objemu, podle druhu vyráběného piva.Svou výjimečností nutí konzumenta k opětovnému napití.

Výroba piva v Měšťanském pivovaře Havlíčkův Brod se datuje od roku 1834,kdy se majitelé jednotlivých právovárečných domů dohodli o koupi rytířského domu Bukovských(dnešní správní budova),kde byl malý ruční pivovar s malou kapacitou.Proto bylo na první valné hromadě rozhodnuto o rekonstrukci pivovaru,která byla ukončena 12.10. r.1880.Tento den byl pivovar vysvěcen a zahájil výrobu.Od té doby prošel pivovar rozsáhlou rekonstrukcí celého výrobního zařízení.Z původních 15 000 hl dosáhl v roce 2001 výstavu desetinásobného,čímž se řadí do skupiny pivovarů s ročním výstavem do 200 000 hl.

Pivo vyrábíme klasickou českou technologií z a použití českého sladu,žateckého chmele a vody z Českomoravské vrchoviny. Z těchto surovin se nejprve připraví cukerný meziprodukt zvaný pivní mladina,do které se přidají budějovické pivovarské kvasinky.Ty mladinu hlavním kvašením přemění v "zelené pivo",které se napouští do ležáckých uzavřených nádob,kde probíhá druhá fáze kvašení tzv.dokvášení ,zde pivo získává charakteristickou chuť,plnost,říz a pěnivost.Pivo ve sklepních prostorách dozrává podle druhu 21 - 90 dnů.Pak následuje filtrace na křemelinovém filtru,kde se pivo zbavuje zbytků kvasinek a získává jiskrnou čirost.Potom pivo stáčíme do lahví nebo sudů. Po pasterizaci se již hotové pivo expeduje k zákazníkovi.Pivo,jako každá jiná potravina má svoje specifika při skladování.Proto pivo skladujeme při teplotě 7 - 12°C.Lahvové pivo je třeba skladovat v temné místnosti.Chceme li mít požitek z dobrého piva,musí být pivo dobře načepované.Točené pivo má mít teplotu 7 - 9 °C natočené minimálně na třikrát.Pivo nikdy netočíme do zásoby,brzy zvětrá.Stejně tak je nesprávné dotáčet zvětralé pivo čerstvým.Také pohybování sklenicí při čepování není vhodné,pivo sice lépe pění,ale současně rychle ztrácí oxid uhličitý,pěna brzy spadne a pivo je zvětralé.Jestliže dříve platilo,že 50 % kvality piva dělá pivovar a druhých 50 % hospodský(výčepní),dnes toto pravidlo platí dvojnásob.I z dobrého piva se dají natočit i patoky.Také nalévání lahvového piva má svoje pravidla.Začínáme pivo nalévat na stěnu sklenice a pomalu sklenici z nakloněné polohy narovnáváme do kolma.Oxid uhličitý,který se během nalévání neustále uvolňuje v podobě malých bublinek,oživuje zlatavou barvu.Čepice pěny stoupá nad okraj sklenice.To umožňuje vyniknout chmelové vůni a současně je potlačován vjem hořkosti.